Blog - Vizionář Mühlfeit o talentu, motivaci, flow i Federerově vypnuté opičce

Vizionář Mühlfeit o talentu, motivaci, flow i Federerově vypnuté opičce

Patřil k nejbližším spolupracovníkům Billa Gatese. Sedm let dokonce z ředitelského křesla vedl evropskou filiálku počítačového génia. Teď však už pár roků koučuje vrcholné manažery, umělce, sportovce, ale i rodiče a děti. Originálním způsobem jim pomáhá odemykat lidský potenciál. „Pokud lidé dělají to, k čemu mají talent, mohou být nejen produktivnější, úspěšnější, ale i šťastnější,“ vysvětluje Jan Mühlfeit, globální stratég, kouč, mentor a vizionář. V rozsáhlém rozhovoru mluví i Rogeru Federerovi, Jaromíru Jágrovi, sebevědomí a sebepoznání, talentu (nejen) u dětí, zakázaných otázkách, ideálním kouči či motivaci vs. inspiraci.

Nedávno se vrátil z Ameriky, kde přednášel na Harvardu. Ovšem žádaný je po celém světě. A jeho kniha Pozitivní leader se stala bestsellerem. Proč? Jan Mühlfeit bourá zaběhnuté mýty ve výchově a v životě vůbec. Sport nevyjímaje. Aby ne, když byl sám nadějným tenisovým hráčem a nyní spolupracuje s řadou sportovních hvězd. S olympijským vítězem v moderním pětiboji Davidem Svobodou pořádá i společné semináře.

Kdyby za vámi rodiče přišli s otázkou - chceme mít ze syna Jaromíra Jágra a z dcery Ester Ledeckou, jak na to? Co byste jim poradil?
„Nejdřív bych jim řekl, kdy lidi podávají optimální výkon. A v jakékoli činnosti. Může jít o sportovce, chirurga nebo zpěváka.“

Kdy to je?
„Když jsme ve flow. To je stav, ve kterém využíváme maximálně svůj přirozený talent, děláme, co nás baví a jsme tím úplně pohlceni. Když je dítě malé, má sto miliard mozkových buněk, kterým se říká neurony. Ty se propojují synapsemi, což jsou takové spojky. A propojují se tím rychleji, čím více dítě dělá to, na co má přirozený talent. Děti od přírody poznají, na co mají talent. S nějakou hračkou si hrajou tak, že je vůbec neslyšíte. Jinou hračku naopak vezmou, švihnou ji do kouta a začnou zlobit.“

Když jsme tedy ve flow, rychleji se učíme a podáváme top výkony.
„Obecně mají lidi ve flow o 500 procent lepší výkonnost. O 450 procent se rychleji učí. A o 400 procent jsou kreativnější. To jsou data z odborných studií, ne od Mühlfeita.“

Jak je to možné?
„Když děláme něco, co nás baví, a maximálně při tom využíváme náš talent, vypínáme dvě důležité funkce v přední části mozku. První funkcí je čas. Dítě neslyší, nevidí, prostě je tady a teď a dělá, co ho baví. Je jedno, jestli jde o stavebnici lego nebo o sport. Druhou vypnutou funkcí je opička.“

Opička?
„Opička říkám části mozku, která nám sice umožnila přežít, ale také nás neustále upozorňuje na to, kde můžeme selhat. Je to takový náš interní kritik, který skáče z jedné věci na druhou a permanentně varuje před možnými chybami. Ale když jsme ve flow, je opička vypnutá. Lidi si dlouhou dobu mysleli, že na to, aby člověk podával výborný výkon, musí jet mozek na rychlé obrátky. Opak je pravdou. Ve flow se zklidníme, protože vypínáme tyhle dvě funkce. Je tedy jasné, že lidi se do optimálního výkonu nedostanou prostřednictvím slabiny, ale talentu. A každé dítě má talent na něco.“

Jágr, talent a Federer ve flow
Co je pro vás talent?
„Talent je v podstatě náš potenciál, s kterým se narodíme. Je dán geneticky. Ale je to jen potenciál! Aby se z něj stala silná stránka, stojí to úsilí. Jágr se narodil s talentem na hokej, ale musel do toho investovat. Trénink, posilovna, pozorování ostatních hráčů, vizualizace... Až pak se z jeho talentu stala silná stránka. Že máme talent, ještě nic neznamená. Vtip je ale v tom, že když děláme věci, na které máme talent, nejvíc nás to baví. Tím pádem do komputeru v mozku posíláme lepší data. A tím větší šanci má tenhle komputer držet tu opičku pod kontrolou. A tím víc je člověk ve flow. Opakováním se pak z talentu stane silná stránka. To už se jedná o schopnost nebo návyk. Výsledkem je, že jsem schopen danou činnost dělat i pod vysokou zátěží.“

Lidé se tak stávají imunní vůči tlaku.
„Výborný lékař Jan Pirk mi říkal, že když operuje, je u něj takové flow, že mu jdou ruce automaticky. Protože už toho odoperoval tolik, že se z toho vytvořil návyk. Kdyby nebyl ve flow, mohl by pacienta poškodit. Kdyby horolezci, když lezou na osmitisícovky, nebyli v posledních metrech ve flow, jsou mrtví. Musí být totiž stoprocentně soustředění. Proč Federer odvrátil v historii tenisu největší počet mečbolů? Protože on si i ty mečboly užívá. Mečbol je přitom největší zátěž na psychiku. Zkazíte míček a je konec. Jenže on mečboly hraje ve flow.“

Více na https://isport.blesk.cz/clanek...

Jan Mühlfeit

Sdílet článek